FAKTOR PLUS

Překyselení organizmu, jaká je pravda

Trendem současnosti se stává zdravý životní styl a to je dozajista správná volba. Bohužel nezřídka se setkáváme se skutečností, že člověk „masírovaný“ různými výživovými doporučeními (směry) prezentovanými jako zaručeně ideální způsob, jak si uchovat pevné zdraví, jde z extrému do extrému. Považte jen, co existuje rozličných diet na hubnutí nebo 100% účinných opatření jak vyléčit tu či onu nemoc, aniž bychom navštívili lékaře apod. Jedním z největších hitů doby jsou zásadotvorné potraviny.

Vyznavači teorie o negativních účincích kyselinotvorných potravin a naproti tomu o pozitivech a léčebných účincích zásadotvorných potravin umí vyjmenovat desítky nemocí, které vznikají při požívání kyselinotvorné stravy. Poté vypočítají i příčiny překyselení jako např. nesprávné stravovací návyky, špatná a nedostatečná výživa, špatný pitný režim, špatné dýchání, špatné žvýkání, špatný spánek, kouření, pití alkoholu, chemické látky v ovzduší, potravinách, lécích atd. Z tohoto pohledu, alespoň dle mého názoru, nevidíme nic nového pod sluncem. Vždyť již děti na základní škole jsou v příslušné výuce seznamovány se zásadami správné výživy a zdravého života. Zastánci dělení potravin na zásadité a kyselinotvorné předkládají veřejnosti dle výše uvedených argumentů fakta o hodnotách pH, tedy kyselosti či zásaditosti krve a našeho organizmu.Umocnit tuto teorii má dělení na kyselinotvorné potraviny, kam spadají např. vepřové, hovězí a telecí maso, ryby, drůbež, krůta krocan a ostatní masa. Pak také uzeniny, krabi, ústřice, mořští raci, humr, vejce, cukr, káva, černý čaj, sycené nápoje, mléko, ocet a vinný ocet, bílá rýže, divoká rýže, likéry, čokoláda, cukrovinky, těstoviny, čočka, oves, ječmen, pečivo z bílé mouky, celozrnné pečivo, margaríny, máslo, smetana, tvaroh, měkké a tvrdé sýry, ořechy atd.

Do zásadotvorných potravin se řadí fazole, mladý ječmen, houby, černá melasa, syrové brambory, ředkev, ředkvičky, brokolice, okurky, špenát, citrony, česnek, cibule, rajčata, květák, mrkev, celer, řepa, zeleninová nať, hlávkový salát, kapusta, zázvor, jablečný ocet, sušené fíky, mango, meloun, hrušky, jablka, maliny, meruňky, banány, med, hrozinky, zelený čaj, bylinné čaje atd.

Z uvedeného rozdělení, které je pouze orientační, plyne, jak bychom se měli stravovat, kdybychom se chtěli dožít „150“ let. Ve skutečnosti však tato fakta nevykazují celou pravdu. Kyselost nebo zásaditost je udávána pomocí pH (potential of hydrogen). pH nebo také vodíkový exponent je v podstatě číslo vyjádřené na logaritmické stupnici od 0 do 14 a značí, zda vodný roztok reaguje kysele nebo zásaditě. Neutrální hodnotou je 7, kterou má čistá voda. Čím více hodnota klesá pod 7, tím více stoupá kyselost. Obráceně pak roste zásaditost. Kyselost nebo zásaditost lidského organizmu a krve se pohybuje v rozpětí od 7,36 do 7,44 pH.

Jaká je tedy pravda a kde hledat řešení?

Důležité je vědět, že v organizmu člověka vznikají při tělesných pochodech a přeměně látek také produkty, jako je kyselina močová, uhličitá, octová, mléčná nebo např. solná, která napomáhá štěpení látek v žaludku a vytváří přirozený bakteriální filtr. Tyto látky jsou kyselé, a přesto je naše tělo bere jako přirozené a umí se s nimi vypořádat a pracovat. Aby v organizmu nedošlo k abnormálnímu zvýšení kyselosti jeho vnitřního prostředí, jsou látky, které by toho mohly být příčinou, vylučovány prostřednictvím moči nebo plic ve formě vydechovaného oxidu uhličitého. Kdyby totiž náš organizmus neuměl přirozeně pracovat s narůstající kyselostí a pH by bylo menší než 7, nastala by smrt. Tato fakta tedy značí, že zásadotvorné potraviny nejsou samospasitelné a lidský organizmus nespoléhá jenom na ně. Tím však nejsou popřeny pozitivní účinky zásaditých potravin v lidském těle. Na druhé straně je ale nutné říci i to, že bez kyselinotvorných potravin bychom se pravděpodobně také neobešli.

A závěr?

Z předcházejícího textu vyplývá, že pro člověka, který si chce udržet dobré fyzické i duševní zdraví, bude pravděpodobně nejvýhodnější, vydat se tzv. zlatou střední cestou.

Věnovat pozornost zásadám zdravého životního stylu. Tj. např. pestrému a vyváženému jídelníčku, ve kterém se střídají syrové a upravené potraviny. Jíst pravidelně 5x denně s odpovídajícím množstvím bílkovin, tuků a sacharidů, následně vitamínů i minerálů. Denně přijímat v dostatečném množství zeleninu a ovoce. Nezapomínat ani na pitný režim a skladbu tekutin. Nepodceňovat nutnost přiměřeného odpočinku, spánku apod. Významnou roli hrají i pravidelné pohybové aktivity, ideálně na čerstvém vzduchu. Ty si vybíráme a věnujeme se jim s ohledem na aktuální zdravotní stav a úroveň kondice. Bez pravidelného pohybu si totiž pevné zdraví a dobrou kondici lze jen stěží uchovat.

Komentáře: 0
Přidat komentář
Kontaktní údaje
Komentář
Ověření
Prosím, vložte text z obrázku (anti-SPAM ochrana).

Facebook

E-SHOP

Váš košík je prázdný

Českomoravská federace Nordic Walking

Faktorplus.cz > Články a diskuze > Překyselení organizmu, jaká je pravda

Realizace: fullvent

2008-2019 © FAKTORPLUS.CZ